Akita inu, láska na celý život.
S chovem Akit jsme začali úplně nenápadně. A to tím, že jsme si domů přivezli naše první štěně Fukí, jak ji domácky říkáme. Sžití to bylo absolutně přirozené, tato fenečka okamžitě pochopila návyky, které jsme po ní vyžadovali. Naše starost byla, zda se v naší smečce zorijentuje, vzhledem k tomu, že jsme v té době měli tříletou dcerku. Musím konstatovat, že to probíhalo úplně bez problémů. Navíc jsme byli překvapeni, že si naše holčička mohla dovolit lehat fenečce i do pelíšku….
Tedy naše další volba opět směřovala k tomuto skvělému plemeni. Druhá fenka následovala hned půl roku po té první. To jsme si domů přivezli Ami. Ami je oproti Fukí živější, avšak jak jí říká manžel, oblízlo, dávala najevo lásku lízáním ruky. S postupem času jsme lízání dokázali utlumit na pouhé přivítaní.
Naše 2 japonské slečny, byly nejlepší volbou.
Všem, kteří plánují pořízení tohoto temperamentního mazlíčka, doporučujeme nastudovat povahu, tak jako jme to udělali my. V nejlepším případě budete mile překvapeni.
Veterináři z celého okolí chválí naše holky, které jsou nekonfliktní, nejsou nervózní.
Shrnu to do jedné věty. Tak jak si majitel psa naučí, takového ho bude mít.